Peru - základní informace

Oficiální název: Peruánská republika
Hlavní město: Lima
Počet obyvatel: 27,1 mil.
Rozloha: 1 285 216 km2
Měna: nový sol (PES) = 100 centimů
Úřední jazyk: španělština, kečuánština

Obyvatelstvo
Obyvatelstvo je z 50% tvořeno původními etniky, jde především o příslušníky kmene Kečua a Aymará. Hluboko ve východní Amazonii žije mnoho dalších kmenů. Většina obyvatel je katolického vyznání, které je ale doplněno různými staroindiánskými prvky a vlivy. Gramotnost v Peru je 90%. Téměř 70% obyvatelstva žije ve velkých městech, z toho čtvrtina v hlavním městě Limě. V zemi je vysoká nezaměstnanost.

Ekonomika
Peru je země bohatá na nerostné suroviny, těží se zde především ropa, zlato, stříbro, měděné, olověné a zinkové rudy, cín, uran a sůl. Mezi nejdůležitější složky exportu patřilo guano – ptačí trus, který se používá jako hnojivo. Dnes je však kladen větší důraz na vývoz mědi, rud, krmiva, kávy a ropných produktů. Dováží se stroje, vozidla, potraviny a spotřební zboží. V zemi se rozmohl ilegální obchod s drogami a pěstování koky. V zemědělství se lidé věnují pěstování kávovníku, bavlny, cukrové třtiny, rýže, pšenice, brambor a kukuřice. Chová se drůbež, hovězí dobytek a produkují mléčné výrobky a vlna.

Dějiny a kultura
V okolí města Ayacucho byly nalezeny nejstarší nálezy lidských kultur, které pocházely z doby asi 20 000 let před Kristem. Prvními civilizacemi byly Nazca, Tiwanako, Chavín a Močická civilizace. V roce 500 n.l. Inkové na území dnešního peru založili jednotný stát. Roku 1532 přišly do Peru španělské jednotky vedené Franciscem Pizzarem, které se snažily dobýt mocnou říši Inků. Následovalo období bojů až nakonec roku 1572 padlo město Cuzco a Španělé zvítězili. Vytvořili tak místokrálovství Peru, které sahalo až na území dnešní Panamy. Po vítězství jednotek argentinského generála Josého de San Martína a venezuelského generála Simona Bolívara u Ayacucha byl v roce 1824 vyhlášen nezávislý stát. V letech 1879-1883 probíhala válka s Chile. Během 20. století bylo Peru řízeno diktátorskou vládou. V roce 1980 se poprvé od roku 1963 konaly parlamentní volby. Několik let pak trvala občanská válka mezi vojáky a teroristickou organizací Světlá stezka (Sendero Luminoso), která skončila v roce 1992 zatčením jejího vůdce Abimaela Guzmána. Občas se ještě vyskytnou v zemi nepokoje podnícené organizací Túpaca Amarúa. Také nezaměstnanost, sociální problémy a značná bída vyvolaly v zemi vlnu politického násilí.

Geografie
Tento třetí největší jihoamerický stát sousedí se zeměmi Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Kolumbie a Chile. Má 2000 km dlouhé pobřeží, které je ohraničeno oblastí And. Nejvyšší horou země je Huascarán s výškou 6 768 metrů nad mořem. V Peru je asi deset dalších horských velikánů přesahujících 6 000 metrů. V zemi se rozprostírá také nížina peruánské Amazonie, jenž je protkána množstvím řek. Významnými řekami jsou Napo a Ucayali. Tropický deštný les se ve vyšších polohách mění na tropický horský les a nakonec i les mlžný. Na jihu země najdeme jednu z nejsušších pouštních oblastí světa. V poušti je podnebí chladné a suché, zatímco na severu jsou teplá a vlhká období.