Do Chinchera za nákupy i gurmánskými zážitky

Do Chinchera za nákupy i gurmánskými zážitky

Součástí peruánského Posvátného údolí rozprostírajícího se severně od Cuzca je i koloniální město Chinchero. To se proslavilo tradičním nedělním trhem, kam se sjíždí prodejci z širokého okolí a také tkalcovstvím. Velkým turistickým lákadlem jsou však také zajímavé koloniální památky a pozůstatky inckého sídliště.

Chinchero („Činčero“) leží v nadmořské výšce 3772 metrů a je tak nejvyšším bodem v celém Posvátném údolí – El Valle Sagrado. Najdeme jej asi 29 km severozápadně od Cuzca, stranou od hlavní silnice. Vzhledem k nadmořské výšce, ve které se městečko nachází, by se do něj měli vypravovat turisté, kteří jsou již alespoň trochu aklimatizovaní. Nejlepší je pobýt alespoň pár dní v Cuzcu, které leží přibližně o 300 výškových metrů níže.

Foto: v pestrobarevných pytlích ženy nosí na zádech až 60 kilogramů

Foto: chincherské ženy směřují na nedělní trh

My jsme se do Chinchera nevypravili z Cuzca, ale z opačné strany – za 2,50 solů (cca 20 Kč) jsme nasedli na autobus v asi 20 km vzdálené Urubambě. Již samotná cesta autobusem byla zážitkem, ale kupodivu milým a to i přes to, že byl autobus nacpán lidmi a zavazadly k prasknutí. V porovnání s tím, jak to vypadá během dopravní špičky v MHD u nás, kde se všichni lidé na sebe mračí a jsou nepříjemní, v Peru se to bere jako skvělá příležitost k seznamování, prodání nějaké té dobroty a popovídání. Pokud máte to štěstí, že sedíte, jste okamžitě bráni jako vhodný odkládací pult, takže se ani nenadějete a máte na klíně něčí tašku, dítě, případně se vám někdo plnou vahou opře o rameno. Jakožto turista neuniknete ani tradičním zvídavým otázkám. Cesta tak rychle ubíhá a ani nestačíte vnímat, jak autobus bojuje s tím, aby vyjel do kopce se klikatící silnici.

Foto: byliny sloužící k obarvování lamí a ovčí vlny

Foto: spředená a nabarvená lamí vlna

Při vystupování jsme pomohli místním ženám oblečeným v tradičních krojích s těžkými zavazadly – ve velkých pestrobarevných šátcích jsou schopny na zádech přepravovat až 60 kilogramů! Když jsme viděli paní důchodového věku, jak si takový pytel nahazuje na záda, tak se chlapi nabídli, že dámám pomohou se zavazadly až domů. Nebyl to zrovna lehký úkol, protože zátěž, nadmořská výška a cesta do kopce nebyla pro netrénované tělo Evropana zrovna ideální kombinace. Nakonec jsme byli pozváni na ukázku tkaní a zpracování vlny. Usadily nás na dvorek, kde rozložily veškeré potřebné propriety a uvařily nám čaj z „muňi“ – keře, který pomáhá zmírňovat příznaky vysokohorské nemoci a uklidňovat žaludek.

Foto: ukázka zpracování vlny 

Foto: vlna se namáčí v horké vodě, kde se pere a barví

Pozorovali jsme, jak se čistí, barví a spřádá lamí a ovčí vlna a to vše jen pomocí přírodnin. Na miskách byly rozloženy nejrůznější bylinky, které fungovaly jako barvivo. Dozvěděli jsme se, že některé barvy se získávají opravdu zvláštním způsobem – vzniknou například smícháním dětské moči s určitou bylinou, nebo namletím konkrétního druhu brouků. Kořen jiné rostliny zase funguje jako mýdlo. Když se nastrouhá, tvoří se mýdlové bubliny a do nich se lamí vlna namáčí. Následovala ukázka tkaní na stavu. Je úžasné pozorovat, jak se ženy vyznají ve spleti tolika vláken a ještě dokážou vytvářet tak úžasné vzory.

Foto: spřádání vlny

Foto: ukázka zpracování vlny v Chincheru

Na závěr nám byla nabídnuta místní specialita – pečené morče s bylinkami. Zrovna dvakrát jsme se do toho nehrnuli, ale nechtěli jsme urazit, tak jsme každý alespoň trochu zobli. Nechutnalo špatně, přirovnala bych to k mastnějšímu kuřecímu masu. Ke konci přednášky ženy rozbalily ony 60 kilové pytle a my jsme zjistili, že je mají plné nejrůznějších ručně dělaných výrobků, které prodávají turistům. Na výběr bylo z nepřeberného množství nejrůznějších tašek, čepic, rukavic, peněženek, náramků i vyřezávaných dýní. Mnoho z nás neodolalo a nějaký ten suvenýr jsme zakoupili.

Foto: ukázka tkaní na stavu

Foto: místní specialita - pečené morče plněné bylinkami

Rozloučili jsme se s dámami, a jelikož byla neděle, vydali jsme se na slavný chincherský trh. Místní lidé oblečení do tradičních oděvů na trhu prodávají a směňují své výrobky a celý plácek se vždy v neděli promění na barevnou spleť ponč, šátků, ubrusů, klobouků a jiných řemeslných výrobků. Na rozlehlém tržišti nakoupíte obvyklé peruánské suvenýry, ale nutno podotknout, že právě v Chincheru jsou zrovna tkané věci trochu odlišné – já bych řekla hezčí – než v jiných částech země. Proto pokud se vám na trhu něco zalíbí, neváhejte s koupí, jinde na stejnou věc pravděpodobně nenarazíte. Nám se dokonce stalo, že jsme koupili čepici, kterou nám později okukovali samotní Peruánci a ptali se, odkud jí máme. Většina pletených a tkaných věcí jsou ruční výrobky, ale nenechejte se napálit, občas se mezi výrobky objeví i strojová výroba vydávána za „hand made“.

Foto: věčně usměvavé chincherské ženy 

Foto: vyhlášený trh v Chincheru

A ještě malé doporučení, nikdy nekupujte danou věc za první cenu, kterou vám prodavačka řekne. Na tržišti se smlouvá a většina prodejců ráda prodá zboží i za polovinu původní ceny. Pokud třeba šála původně stojí 30 solů (240 Kč), pak věřte, že se dobrým smlouváním dostanete na cenu 25 solů (200 Kč) za dvě takové šály. Nejdůležitější je nedat najevo, že o věc opravdu stojíte. Nám se na chincherském trhu stala jedna nemilá věc a to, že nám byly vráceny falešné peníze. Vždy si proto kontrolujte, jestli mají bankovky, které vám někdo vrátí, veškeré ochranné známky. Pokud si špatné bankovky nevšimnete hned, pravděpodobně už vám nepomůže ani místní hlídač.

Foto: starobylé uličky Chinchera

Foto: žena v tradičním kroji v ulicích Chinchera

Chichero si žije tradičním stylem života, většina staveb, které se ve městě nachází, jsou postaveny z kamene a vepřovic. Z tržnice se po kamenných schodech a skrze uličky dlážděné kočičími hlavami můžete vyšplhat až k velkému náměstí, které bývalo v minulosti původním inckým tržištěm. Na náměstí také na svého turistu čeká spousta prodejkyň nejrůznějšího textilu. V západní části náměstí se nachází kamenný incký trůn, který je obklopen kamennými sochami pumy a opice.

Foto: incké terasy

Foto: kostel v Chincheru s pozůstatky incké pevnosti

Dominantním prvkem náměstí je krásný, i když trochu oprýskaný koloniální kostel postavený z nepálených cihel, který je vevnitř od země až po strop vyzdoben malbami květin. Tyto fresky a nástěnné malby jsou na některých místech již značně poškozené. Jejich vznik je připisován žákům slavné Cusqueňské školy a také místnímu umělci Mateu Cuihuanitovi. Mezi nejzajímavější obrazy patří ten, na němž je vyobrazen místní náčelník Pumacahua a jeho oddíly, jak jdou do boje proti povstalci Tupacovi Amaru.

Foto: ruiny incké pevnosti

Foto: terasy v Chincheru

Základy této církevní stavby byly položeny na počátku 17. století na vršku inckého chrámu, který nechal vybudovat Velký Inca Tupac Yupanqui. Chinchero bývalo jeho oblíbeným venkovským sídlem. Z původního chrámu jsou vidět precizně propracované zdi, v nichž je deset lichoběžníkových výklenků, do nichž by se vešel i člověk. Archeologům se dodnes nepodařilo zjistit, k jakému účelu tyto výklenky sloužily. Nalevo od kostela se táhnou rozlehlé incké terasy, které místy doplňují skaliska, do nichž byla vytesána schodiště či sedátka. Z vršku teras se nabízí nádherný výhled nejen na Posvátné údolí, ale druhým směrem také na horský hřeben Vilcabamby a zasněženou špici hory Salcantay. Pozůstatky inckých staveb jsou volně přístupné a tak si je turisté mohou dle libosti probádat, stejně tak jako přilehlé terasy. Kamenným schodištěm je možné se dostat až dolů k potůčku.

Foto: kostel postavený na základech incké pevnosti

Přestože Chinchero nepatří mezi nejslavnější místa Peru, rozhodně je místem, kde se dá strávit příjemný den vyplněný jak nakupováním suvenýrů, tak i poznáváním historie. Pokud budete mít to štěstí a ocitnete se zde 8. září, můžete se navíc účastnit každoroční tradiční fiesty.

- jap -

Další články z Peru: 
Dovolená v Peru - to není jen Machu Picchu
Třpytivé jezero Titicaca
Lima dvou tváří
Machu Picchu - omylem odkryté tajemství

Článek byl zobrazen 12 024 krát.